Kdo vlastně byla koza Amalthea
Příběh o koze Amalthee aneb první příběh o pěstounsví
Bůh Kronos se zmocnil vlády nad světem a oženil se s bohyní Rheou. Když Rhea porodila Kronovi první dítě, Kronos si ani nevzpomněl, že lidské pokolení zahynulo. Zato ho trápila jiná věc. Myslil často na to, jak ho otec Úranos proklel a předpověděl mu bídný osud. Začal se tedy obávat, aby ho vlastní dítě nepřipravilo o trůn, až by vyrostlo. Proto se rozhodl učinit důmyslné opatření: novorozeně spolkl a spolykal i všechny ostatní děti, jak se jim narodily. Již pohřbil ve svých útrobách tři dcery a dva syny, když měl spatřit světlo světa šestý Kronův potomek, syn Zeus.
Nešťastná Rhea přemýšlela, jak by alespoň své šesté dítě zachránila před hrozným osudem. Její mateřské srdce se naplnilo bolem, když si pomyslela, že už mohla mít kolem sebe hlouček pěti dětí. I zatvrdila se a použila lsti. Když se jí narodilo nejmladší dítě, syn Zeus, předstoupila před Krona a podala mu kámen zabalený v plenkách. Kronos nic nepoznal. Kámen spolkl v domnění, že je to opět novorozeně, a radoval se, že se nemusí bát o trůn.
Zatím Rhea malého Dia vykoupala v řece Nedě a řeka ho odnesla až na dalekou Krétu, do jeskyně Dikté.
Kolem zlaté kolébky, zavěšené v jeskyni, stáli horští démoni, aby ho ochraňovali. Vždy když začal chlapec plakat, křičeli a tloukli oštěpy do štítů, aby Diův pláč v jejich hlomozu zanikl a Kronos malého chlapce neuslyšel. O Dia se také staraly nymfy, lesní víly, které mu nosily včelí med. Nejvíce se z nich však starala nejstarší z nymf, jmenovala se Amalthea. Dokázala se proměnit v kozu, aby mohla malého Dia kojit čerstvým mlékem. Koza Amalthea byla půvabné zvíře, nejkrásnější ze všech koz na Krétě. Měla pěkné, dozadu zahnuté rohy a byla na ně pyšná. Jednou však vrazila nešťastnou náhodou do stromu a jeden roh si ulomila. Brzy ho však našla, ovinula ho kvítím, naplnila až po okraj vonným ovocem a podala ho malému Diovi k ústům. I proto se Amalthee přezdívalo „něžná“, starala se o Dia s láskou až do jeho dospělosti.
Když mladý Zeus vyrostl, vrátil se ke svému otci Kronovi a přinutil ho vydat ze sebe všechny pohlcené děti. Zůstaly naživu i v jeho žaludku, neboť byly nesmrtelné.
Zeus na půvabnou kozičku, jejíž mléko pil, ani později nezapomněl. Když se stal pánem Olympu, přijal ji mezi hvězdy i s tím ulomeným rohem, kterému se dodnes říká roh hojnosti.